No. 34 (2024)
Studies

“Black Mary”? Mary Countess Coudenhove-Taaffe’s charity work during the First World War

Michaela Žáková
Institute of History of the Czech Academy of Sciences

Published 2024-06-28

Keywords

  • Charity,
  • World War I,
  • Aristocracy,
  • Noblewomen,
  • Coudenhove,
  • Taaffe
  • ...More
    Less

How to Cite

Žáková, M. (2024). “Black Mary”? Mary Countess Coudenhove-Taaffe’s charity work during the First World War. Theatrum Historiae, (34), 61–83. https://doi.org/10.46585/th.2024.34.04

Abstract

The subject of this case study is an analysis of the charitable activities of Mary Countess Coudenhove, née Taaffe, during World War I. From her position as the wife of the Governor of Bohemia, she entered the public sphere as a protector of charitable events, a supporter of institutions caring for wounded soldiers and orphaned children (especially war orphans), an initiator of her own charitable projects, and an intercessor for third parties, in addition to working as a nurse in one of Prague’s Red Cross reserve hospitals. The scope and reach of her charitable activities, which were partly official, were exceptional in many respects. During World War I, she was undoubtedly one of the best-known personalities of Prague’s charitable society. In her public activities she acted as a supporter of the Habsburg dynasty and in the eyes of society she was regarded, like her husband, as one of the symbols of the monarchy and its elites. The Countess was forced to face hostile attacks, and shortly after the declaration of an independent Czechoslovakia she was interned with her husband and sister and accused of stealing Red Cross property. These accusations were never proved.

Downloads

Download data is not yet available.

References

  1. Národní archiv v Praze, České místodržitelství Praha – osobní kancelář místodržitele Maxmiliána Coudenhove, inv. č. 2, kart. č. 13–17.
  2. Národní archiv v Praze, Zemský pomocný spolek Červeného kříže, inv. č. 39, kart. č. 32.
  3. Österreichisches Staatsarchiv, Haus-, Hof- und Staatsarchiv, Familienarchiv Taaffe, Sign. AT-OeStA/HHStA SB FA Taaffe 25.
  4. Anon., Černá Máry a její úspěšné působení v Červeném kříži, Praha 1919.
  5. Sandra BABOROVSKÁ, Otázky moderní orientace absolventů sochařského ateliéru AVU v letech 1896–1914, disertační práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2017.
  6. Miroslav BAROCH, Taaffe z Corren a Ballymote, Heraldika a genealogie Praha 41, 2008, č. 1–2.
  7. Adolf BRANALD, My od filmu, Praha 1988.
  8. Jiří BRŇOVJÁK, Hrabata Taaffové (z Carlingfordu). Irské stopy v historické topografii Těšínska, Těšínsko: vlastivědný časopis 5, 2012, č. 4, s. 1–14.
  9. Monika CZERNIN, Žila jsem příliš krátce. Fascinující život hraběnky Nory Kinské, Brno 2007.
  10. Jaroslav ČVANČARA, Z jeviště na popraviště. Příběh herečky Anny Čalounové-Letenské, Paměť a dějiny. Revue pro studium totalitních režimů 3, 2009, č. 2, s. 101–115.
  11. Christa DIEMEL, Adelige Frauen im bürgerlichen Jahrhundert. Hofdamen, Stiftsdamen, Salondamen 1800–1870, Frankfurt am Main 1998.
  12. Helena DVOŘÁKOVÁ, Výhybka láska, Pramen 7, 1927, č. 4–5.
  13. Alison S. FELL – Christine E. HALLETT (eds), First World War Nursing. New Perspectives, New York 2013.
  14. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1916, Gotha 1916.
  15. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1938, Gotha 1938.
  16. Genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1890, Gotha 1890.
  17. Gothaischer genealogicher Hofkalender nebst dem diplomatisch-statistischem Jahrbuche 1913, Gotha 1913.
  18. Gothaischer genealogischer Hofkalender nebst dem diplomatisch-statistischem Jahrbuche 1914, Gotha 1914.
  19. Klement GOTTWALD, Spisy, sv. 7: 1936, Praha 1953.
  20. Susan R. GRAYZEL, Women and the First World War, London – New York 2013.
  21. Dagmar HÁJKOVÁ – Jaroslav SOUKUP (eds.), Milá mama – Dear Alice. Korespondence Alice a Charlotty Masarykových 1915–1916, Praha 2001.
  22. Brigitte HAMANNOVÁ, Habsburkové. Životopisná encyklopedie, Praha 1996.
  23. Christa HÄMMERLE, Heimat/Front. Geschlechtergeschichte/n des Ersten Weltkriegs in Österreich-Ungarn, Wien – Köln – Weimar 2014.
  24. Christian HARTEN, Rée, Luis, in: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 9, Wien 1988.
  25. Maureen HEALY, Vienna and the Fall of the Habsburg Empire. Total War and Everyday Life in World War I, Cambridge – New York 2004.
  26. Vladimír HELLMUTH-BRAUNER, Paměti rodu, ed. Milena Lenderová, Praha 2000.
  27. Peter HEUMOS, „Kartoffeln her oder es gibt eine Revolution.“ Hungerkrawalle, Streiks und Massenproteste in den böhmischen Ländern 1914–1918; in: Peter Heumos (ed.), Sozialgeschichte und soziale Bewegungen in der Historiographie der Tschechischen und Slowakischen Republik, Essen 2000, s. 148–176.
  28. Milan HLAVAČKA, První světová válka v českém zázemí, in: Fontes ipsi sitiunt. Sborník prací k sedmdesátinám archiváře a historika Eduarda Mikuška, Litoměřice – Praha 2016, s. 257–266.
  29. Lothar HÖBELT, Nostitz-Rieneck, Erwein Felix Maria Graf von, in: Neue Deutsche Biographie 19, Berlin 1999, s. 355–356.
  30. Jiří HUTEČKA, Muži proti ohni. Motivace, morálka a mužnost českých vojáků Velké války 1914–1918, Praha 2016.
  31. Hans Peter HYE – William D. GODSEY, Taaffe, Eduard Graf, in: Neue Deutsche Biographie 25, Berlin 2013.
  32. Marek JUKL – Jana MAJRICHOVÁ, Století s Červeným křížem. 100 let Československého a Českého červeného kříže, Praha 2019.
  33. Martin KLEČACKÝ a kol., Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918, Praha 2020.
  34. Antonín KLIMEK, Říjen 1918: vznik Československa, Litomyšl 1998.
  35. Stanislav KNOB, Hladové bouře a stávky za první světové války, in: Jan Mervart – Veronika Středová (eds.), České, slovenské a československé dějiny 20. století, Ústí nad Orlicí 2009, s. 141–150.
  36. Josef KOBOSIL, Válečný sirotčinec Joanneum, Časopis katolického duchovenstva 56, 1916, č. 2, s. 128.
  37. Jana KONVIČNÁ, Vitamíny na frontu a do nemocnic. Příspěvek k dějinám každodennosti Pražanů v době první světové války, Paginae Historiae. Sborník Národního archivu 27, 2019, č. 1, s. 506–514.
  38. Jiří KOTYK (ed.), Pardubická karanténa. (Pardubický deník Alice Masarykové), Pardubice 2001.
  39. Martin KUČERA, Coudenhove, Max Julius, in: Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 462–463.
  40. Rudolf KUČERA, Život na příděl. Válečná každodennost a politiky dělnické třídy v českých zemích 1914–1918, Praha 2013.
  41. Mikuláš LEVÝ, Velebná matka Antoinetta Chotková, první představená Vincentina, Smečno 1937.
  42. Danuše MAUREROVÁ, Asyl milostného Pražského Jezulátka, diplomová práce, Univerzita Hradec Králové, Hradec Králové 2017.
  43. Karel MICHL, Krátká chvíle mladosti: paměti, ed. Marie Krulichová, Hradec Králové 1988.
  44. Norbert NEMEC, Erzherzogin Maria Annunziata (1876–1961). Die unbekannte Nichte Kaiser Franz Josephs I., Wien – Köln – Weimar 2010.
  45. Norbert NEMEC, Maria Therese von Braganza (1855–1944). Der gute Geist im Hause Habsburg, Wien 1995.
  46. Raimund PALECZEK et al. (eds.), Zwei Schwestern an der Front. Edina Gräfin Clam-Gallas und Therese Gräfin Buquoy als Malteserschwestern im Ersten Weltkrieg (1915–1918), München 2015.
  47. Vojtěch POJAR, Nedostatek potravin za první světové války a legitimita komunálních elit v Praze, Hospodářské dějiny 28, 2013, č. 2, s. 177–225.
  48. Bohuslav REJZL, „… a žákyně z vyšších tříd pletly pro vojsko punčochy a nátepníčky.“ Reflexe první světové války ve vybraných školách česko-bavorského pohraničí, in: Lubomír Maloň, Škola a Velká válka, Přerov 2014, s. 81–94.
  49. Markéta SLABOVÁ, „Kdo si v létě nesušil ovoce a houby, bude v zimě sušit hubu.“ Strava a stravování ve válečných letech 1914–1918, in: Blanka Jedličková – Milena Lenderová – Miroslav Kouba – Ivo Říha (eds.), Krajiny prostřených i prázdných stolů, díl 1: Evropská gastronomie v proměnách staletí, Pardubice 2016, s. 207–226.
  50. Olga SPALOVÁ, Sága rodu Budilova. Sto let českého divadla na jevišti i v zákulisí, Praha 1980.
  51. Ivan ŠEDIVÝ, Češi, české země a Velká válka 1914–1918, Praha 2001.
  52. Alexandra ŠPIRITOVÁ – Olga SPRŮŠILOVÁ, Zemský pomocný spolek Červeného kříže 1867–1922, inventář, Praha 1979.
  53. Bohumír ŠTĚDROŇ – Zdenko NOVÁČEK a kol., Československý hudební slovník osob a institucí, A–L, Praha 1963.
  54. Jiří ŠTĚPEK, Sto let přídělových systémů na území bývalého Československa 1915–2015, část 1: 1915–1945, Praha 2014.
  55. Josef ŠVEJNOHA, Červený kříž a Červený půlměsíc, Praha 1999.
  56. Aleš VYSKOČIL, Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918, Praha 2011.
  57. Martina WINKELHOFEROVÁ, Šlechtictví zavazuje. Osudy žen v c. k. monarchii, Praha 2012.
  58. Michaela ŽÁKOVÁ, Chudé aristokratky? Strategie šlechtičen k uchování společenského postavení v „dlouhém“ 19. století, Praha 2023.
  59. Český svět. Ilustrovaný čtrnáctideník
  60. Kriegsfürsorge
  61. Národní listy
  62. Prager Abendblatt
  63. Prager Tagblatt
  64. Reichenberger Zeitung
  65. Salzburger Nachrichten
  66. Večer: lidový deník
  67. Wiener Salonblatt
  68. Wiener Zeitung