No. 34 (2024)
Studies

The Nobility of the Danube Monarchy and the Bavarian Order of the Knights of St. George: The Case of Eduard III Collalto e San Salvatore

pdf (Čeština)
  • Jan Koumar
Jan Koumar
Charles University
DOI: https://doi.org/10.46585/th.2024.34.03

Published 2024-06-28

Keywords

  • Collalto,
  • Bavarian Order of St. George,
  • Moravian Aristocracy of the 19th Century,
  • Military Orders

How to Cite

Koumar, J. (2024). The Nobility of the Danube Monarchy and the Bavarian Order of the Knights of St. George: The Case of Eduard III Collalto e San Salvatore. Theatrum Historiae, (34), 43–60. https://doi.org/10.46585/th.2024.34.03

Copyright (c) 2024 Jan Koumar

Creative Commons License

This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License.

Crossref
Scopus
Google Scholar
Europe PMC

Abstract

This article describes the history and rituals of the Bavarian Order of St. George as a member of the Austrian aristocracy, Eduard (Odoardo) III Collalto, experienced them in 1802–1803, when he entered the order and made his way through its ranks from a Knight through a Commander to the highest rank of the Grand Commander. It first describes the history of the order and then it continues to the history of the House of Collalto, after which it describes the ceremonies Count Eduard Collalto experienced. The possible reasons why the aristocrats of the Habsburg monarchy entered the order of the Bavarian Elector are also considered. In conclusion it offers two possible reasons why Count Collalto joined the order; the confirmation of his nobility, which the Order offered, and possible hesitation regarding serving the Austrian Emperor after Venice, where Count Collalto had started a promising career, had been annexed to the Austrian Empire in 1797.

pdf (Čeština)

Downloads

Download data is not yet available.

References

  1. Agenda des Churfürstlich Bayerisch Militärischen hohen Ritter Ordens des heiligen Ritter und Märtyrers Georgii unter dem Titel deren Beschüssern der unbefleckten Empfängnis der allerseligsten Jungfrauen Mariae, MZA Brno, G 169, karton 309.
  2. Milan BUBEN, Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. I. díl, Řády rytířské a křížovníci, Praha 2022.
  3. Marie Therese COLLALTO, Aus vorgangenen Zeiten, Wien 1934, Soukromý archiv Isabely Collalto-Croÿ, Susegana.
  4. Marie Therese COLLALTO, Von Unseren Vorfahren, MZA Brno, G 169, karton 320, inv. č. 441.
  5. Des Churbaierischen Hohen Ritter-Ordens St. Georgii Wappen-Kalender, München 1805.
  6. Ernst von DESTOUCHES, Geschichte des Königlich Bayerischen Haus-Ritter-Ordens vom Heiligen Georg nach urkundlichen Quellen des Ordensarchivs dargestellt, Bamberg 1890.
  7. Thomas FRELLER, Pacto confraternitas fraternitatis. The Confederation of the Knights of St John and the Knights of St George. An Overlooked Episode in the History of the Order of Malta, Symposia Melitensia, 2013, vol. 9, s. 103-118.
  8. Brigitte HAMANN, Bertha von Suttner – život pro mír, Praha 2006.
  9. Alois Karel HOFFMAN, Městys Brtnice na Moravě, Brtnice 1925.
  10. Zdeněk HOJDA, „Rakouské“ Benátky – nejhlubší úpadek Serenissimy?, in: Zdeněk Hojda – Marta Ottlová – Roman Prahl, Naše Itálie. Stará i mladá Itálie v české kultuře 19. století, Praha 2012, s. 179–192.
  11. Barbara INNOCENTI – Marco LOMBARDI – Josiane TOURRES, In viaggio per il congresso di Vienna. Lettere di Daniello Berlinghieri a Anna Martini con un percorso tra le fonti archivistiche in appendice, Firenze 2020.
  12. Instruction ad cujus praescriptum nobilitas candidatis ad ollustrissimum Ordinem, MZA, G 169, karton 320, inv. č. 438.
  13. Gerhard IMMLER, Adelige aus Polen und dem Donauraum im bayerischen St. Georgs‐Ritterorden, in: Gisela Drossbach – Mark Hengerer, Adel im östlichen Europa, München 2021, s. 269–283.
  14. Lenka KALÁBOVÁ, Zámek Uherčice, in: Michal Konečný (ed.), Vitruvius Moravicus: neoklasicistní aristokratická architektura na Moravě a ve Slezsku po roce 1800, Brno 2015.
  15. Zdeněk KAZLEPKA, Ostrov italského vkusu: Umělecký mecenát Antonia Rambalda hraběte z Collalto a San Salvatore mezi Itálií, Vídní a Moravou v první polovině 18. století, Brno 2011.
  16. Gustav KNUSSERT, Orden, Ehren-und Verdiensl-Zeichen Denk-und Dienslallers-Zeichen in Bayern, Munich 1876.
  17. Ivo KOLÁČNÝ, Řády a vyznamenání habsburských monarchií, Praha 2023.
  18. Ferdinand KRAMER, Piety at Court: The Wittelsbach Electors in Eighteenth-Century Bavaria, in: Michael Schaich (ed.), Monarchy and Religion: The Transformation of Royal Culture in Eighteenth-Century Europe, Oxford 2007, s. 283–316.
  19. Jiří KROUPA, Alchymie štěstí. Pozdní osvícenství a moravská společnost, Brno 1987.
  20. František LOBKOWICZ, Encyklopedie řádů a vyznamenání, Praha 1995.
  21. J. P. MAIEN, Morus. Výbor z korespondence moravského zednáře a rosenkruciána knížete Karla Josefa Salf-Reifferscheidta (1750–1838), Praha 2023.
  22. Philip MANSEL, Prince of Europe. The Life of Charles-Joseph de Ligne, London 2003.
  23. Moravský zemský archiv Brno, fond G 169 Rodinný archiv Collaltů.
  24. Pierandrea MORO, Collalto. Storia di un Casato Millenario, Roma 2018.
  25. Milan MYŠKA, Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století, Ostrava 2008.
  26. Lukáš NOVOTNÝ, Bavorsko, Praha 2012.
  27. Angelo PASSOLUNGHI, I Collalto: linee, documenti, genealogie per una storia del casato, Villorba 1987.
  28. Lorenz SEELIG, Darstellung des Ordens und der Ordensmitglieder, in: Bayerische Verwaltung der staatlichen Schlosser, Garten und Seen (ed.), Der Bayerisch Hausritterorden vom Heiligen Georg 1729–1979, Munich 1979, s. 52–54.
  29. Michal SKLENÁŘ, Odznaky a heraldika maltézského řádu, Ústí nad Orlicí 2016.
  30. Štěpán VÁCHA a kol., Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, Praha 2009.
  31. Wappen-Kalender des Kgl. Bayerischen Haus-Ritter-Ordens vom Heiligen Georg, München 1831.
  32. Jan ŽUPANIČ – František STELLNER, Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, Praha 2001.
  33. Jan ŽUPANIČ, Habsburská šlechta. Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém 19 století, Praha 2023.
  34. Jan ŽUPANIČ, Nová šlechta Rakouského císařství, Praha 2006.