No. 33 (2023): Economic History of the Early Modern Period at the 12th Congress of Czech Historians II
Studies

The position of the study and use of 17th- and 18th-century revenue sources in contemporary historiography (with special reference to the urban environment)

pdf (Čeština)
  • Jan Lhoták
Jan Lhoták
University of West Bohemia
DOI: https://doi.org/10.46585/th.2023.33.02

Published 2023-12-11

Keywords

  • royal towns,
  • taxes,
  • tax administration,
  • cadastres,
  • diplomatics

How to Cite

Lhoták, J. (2023). The position of the study and use of 17th- and 18th-century revenue sources in contemporary historiography (with special reference to the urban environment). Theatrum Historiae, (33), 27–42. https://doi.org/10.46585/th.2023.33.02

Copyright (c) 2023 Jan Lhoták

Creative Commons License

This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License.

Crossref
Scopus
Google Scholar
Europe PMC

Abstract

The study of tax sources for the 17th and 18th centuries is not sufficiently developed in Czech or foreign research. Czech historiography has focused most extensively on a trio of cadastres, which were used to address various questions relating to social and economic history. However, the way in which taxes were distributed among individual taxpayers in the second half of the 17th century and throughout the 18th century has not been studied. This study attempts to answer this situation by using the example of royal towns, where (in contrast to the environment of the landed estates) the functional system remained essentially medieval in origin. The cadastres prescribed tax only at the level of individual localities, not taxpayers. To this end, the amount prescribed was apportioned to the urban population by means of a system (šacuňky) which took account of the property situation of the individual taxpayers. This distribution was recorded in the books of subrepartitions. The payment capacity itself was then recorded (as in rural areas) in the so-called contribution books, where the tax official recorded the tax paid in addition to the payment obligation.

pdf (Čeština)

Downloads

Download data is not yet available.

References

  1. Aleš CHALUPA – Marie LIŠKOVÁ – Josef NUHLÍČEK – František RAJTORAL (ed.), Tereziánský katastr. Rustikál, svazek 1–2, Praha 1964–1966.
  2. Pavla BURDOVÁ – Dagmar CULKOVÁ – Eliška ČÁŇOVÁ – Marie LIŠKOVÁ – František RAJTORAL (ed.), Tereziánský katastr český. Svazek 3, Dominikál, Praha 1970.
  3. Instructio neb Artykule, kteréž Geho Milosti Ržjmského Cýsaře, Vherského, a Českého Krále, [et]c. Tegná, y giné Raddy, Komornjcy, Králowsstj Mjstodržjcý, a Neywyšssý Páni Auředlnjcy w Králowstwj Českém, z Milostiwého G° Mil: Cýsařské Král: Pána Pána nás wssech Neymilostiwěgssýho Poručenj, wedlé nichž se w tomto Geho Mil: Cýs: Dědičném Králowstwj Českém, Králowských, též Gegi Mil: Cýsařowny, gakožto Králowé Cžeské, Měst Wěnnjch, wssyckni, a geden každý, obzwlásstně Geho Mil: Cýs: Rychtářowé, Purgmistřj, a Konsselé w Vřadech, a Powinnostech swých wždycky, a každého času, poslussně, poddaně, a neproměnjtedlně chowati magj, wydati Ráčili, Hradec Králové 1673.
  4. Národní archiv, Urbariální smlouvy.
  5. Státní oblastní archiv v Plzni, Velkostatek Bystřice nad Úhlavou, inv. č. 178–181, sign. K 178–K 181.
  6. Státní okresní archiv Hradec Králové, Archiv města Hradec Králové, inv. č. 317–319, kniha č. 28–30.
  7. Státní okresní archiv Klatovy, Archiv města Klatovy, inv. č. 110–112, kniha č. 94–96.
  8. Státní okresní archiv Klatovy, Archiv města Sušice, inv. č. 221–234, kniha č. 215–228.
  9. Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích, Archiv města Litoměřice, inv. č. 906, sign. I G i 1.
  10. Státní okresní archiv Mělník, Archiv města Mělník, sign. AK 1/8.
  11. Andreas BINGENER, Verwaltung und Finanzwesen der Stadt Siegen (1500–1610). Dargestellt vornehmlich anhand der Bürgermeisterrechnungen, I–II, St. Katharinen 1997.
  12. Wilhelm BINGSOHN, Stadt im Territorium. Studien zur Wirtschafts-, Sozial- und Verfassungsgeschichte der Stadt Gießen 1630–1730, I. Darstellung, Darmstadt – Marburg 1996, s. 407–425.
  13. Jan BOHÁČEK, Tereziánský katastr pro město Turnov – rustikální fase a vizitace, Archivum Paradisi Bohemici 1, 2003, s. 87–214.
  14. Jiří DAVID, Nechtěné budování státu. Politika, válka a finance na Moravě ve druhé polovině 17. století, Brno 2018.
  15. Eva-Maria DICKHAUT, Homberg an der Ohm. Untersuchungen zu Verfassung, Verwaltung, Finanzen und Demographie einer hessischen Territorialstadt (1648–1806), Marburg 1993.
  16. Dietrich EBELING, Bürgertum und Pöbel. Wirtschaft und Gesellschaft Kölns im 18. Jahrhundert, Köln – Wien 1987.
  17. Ivana EBELOVÁ, Zur Edition der Prager Visitationsprotokolle des Theresianischen Katasters aus dem frühen 18. Jahrhundert, in: Zahlen und Erinnerung von der Vielfalt der Rechnungsbücher und vergleichbarer Quellengattungen, Toruń 2010, s. 169–194.
  18. Wilfried EHBRECHT (Hrsg.), Voraussetzungen und Methoden geschichtlicher Städteforschung, Köln – Wien 1979.
  19. Olga FEJTOVÁ, Města a měšťané perem badatelky. Příspěvky (nejen) k dějinám měst pražských a jejich elitám v raném novověku, Praha 2022, s. 25–58.
  20. Josef FIŠER, Lánové visitace na Moravě v XVII. století. Kritické poznámky, Časopis Matice moravské 56, 1932, s. 59–100, 389–431; 57, 1933, s. 158–179.
  21. Norbert FRANZ, Das Finanzwesen der Stadt Luxemburg im 18. Jahrhundert, in: Klaus Gerteis (Hrsg.), Stadt und frühmoderner Staat. Beiträge zur städtischen Finanzgeschichte von Luxemburg, Lunéville, Mainz, Saarbrücken und Trier im 17. und 18. Jahrhundert, Trier 1994, s. 15–124.
  22. Christopher R. FRIEDRICHS, Urban Society in an Age of War. Nördlingen 1580–1720, Princeton 1979.
  23. Bernd FUHRMANN, Der Haushalt der Stadt Marburg in Spätmittelalter und früher Neuzeit (1451/52–1622), St. Katharinen 1996.
  24. Pavlína FÚROVÁ, Vizitační tabely tereziánského katastru z let 1725–1726 na příkladu Malé Strany, in: Historie 2017–2018. Sborník prací z celostátní studentské vědecké konference konané 11. a 12. dubna 2018 v Praze, Praha 2018, s. 110–136.
  25. Angela GIEBMEYER, Untersuchungen zum Finanzwesen der Stadt Lunéville im 18. Jahrhundert. in: Klaus Gerteis (Hrsg.), Stadt und frühmoderner Staat. Beiträge zur städtischen Finanzgeschichte von Luxemburg, Lunéville, Mainz, Saarbrücken und Trier im 17. und 18. Jahrhundert, Trier 1994, s. 127–231.
  26. William GODSEY, The Sinews of Habsburg Power. Lower Austria in a Fiscal-Military State 1650–1820, Oxford 2018.
  27. Pavlína GOTTSTEINOVÁ, Malá Strana a Hradčany ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru z roku 1726, Pražský sborník historický 48, 2020, s. 103–172.
  28. Pavlína GOTTSTEINOVÁ, Nové Město pražské ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru z roku 1725, Pražský sborník historický 47, 2019, s. 77–144.
  29. Antonín HAAS, Praha ve světle údajů Tereziánského katastru, Pražský sborník historický 3, 1966, s. 108–129.
  30. Jan HEIDLER, Lánské rejstříky v zemském archivu moravském, Časopis Matice moravské 40, 1916, s. 130–135.
  31. Jan HEIDLER, Moravská kontribuce od konce války třicetileté do reforem tereziánských, Časopis Matice moravské 41–42, 1917–1918, s. 189–247.
  32. Carl A. HOFFMANN, Landesherrliche Städte und Märkte im 17. und 18. Jahrhundert. Studien zu ihrer ökonomischen, rechtlichen und sozialen Entwicklung in Oberbayern, Kallmünz 1997.
  33. František HOFFMANN, K systémové analýze středověkých měst, Český časopis historický 88, 1990, s. 252–275.
  34. Emil HRADECKÝ, Tereziánský katastr. Rozbor fondu, Sborník archivních prací 6, 1956, s. 105–135.
  35. Michaela HRUBÁ, Peníze v životě měšťanek předbělohorského období, Theatrum historiae 6, 2010, s. 263–283.
  36. František HYKSA – Radovan DVOŘÁK, Historická topografie města Vysokého Mýta, Vysoké Mýto 1984–1989.
  37. Aleš CHALUPA, Venkovské obyvatelstvo v Čechách v tereziánských katastrech (1700–1750), Sborník Národního muzea 23, 1969, č. 4–5.
  38. Hana JORDÁNKOVÁ – Ludmila SULITKOVÁ, Realita každodennosti a kritika faktů hromadné povahy, in: Michaela Kokojanová (ed.), Měšťané, šlechta a duchovenstvo v rezidenčních městech raného novověku (16.–18. století), Prostějov 1997, s. 58–72.
  39. Hana JORDÁNKOVÁ – Ludmila SULITKOVÁ, Předbělohorské Brno. Hospodářský potenciál města a sociální situace jeho obyvatel, Brno 2020.
  40. Bohdan KAŇÁK, Tajemství olomouckých městských knih, Olomouc 2014.
  41. Jaroslav KAŠPAR, Čelákovice v roce 1785. Historicko-topografický obraz města podaný na základě údajů josefského katastru, SSH 24, 1998, s. 38–77.
  42. Jan KLEPL, Královská města česká počátkem 18. stol. (Reformy hospodářské a správní), Český časopis historický 38, 1932, s. 260–284; 489–521; 39, 1933, s. 57–71.
  43. Kersten KRÜGER (Hrsg.), Sozialstruktur der Stadt Oldenburg 1630 und 1678. Analysen in historischer Finanzsoziologie anhand staatlicher Steuerregister, Oldenburg 1986.
  44. Otakar KULHÁNEK, Beroun očima tereziánských katastrů, Minulostí Berounska 8, 2005, s. 9–37.
  45. Otakar KULHÁNEK, Berounské zemědělství a výstavba města v číslech josefínského katastru, Minulostí Berounska 10, 2007, s. 75–104.
  46. Otakar KULHÁNEK, Míra zdanění a majetkové poměry berounské měšťanské společnosti v polovině 18. století, Minulostí Berounska 9, 2006, s. 39–64.
  47. Hans KUX, Die Olmützer Gemeindefinanzen 1530–1630, Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 20, 1916, s. 322–378; 21, 1917, s. 59–100.
  48. Hans KUX, Die Olmützer Gemeindefinanzen 1630–1726, Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 21, 1917, s. 263–289.
  49. Jan LHOTÁK, Chov dobytka v raně novověkém královském městě prvé poloviny 18. století. Analýza výpovědních možností tereziánského katastru, in: Bestia. Zvíře v historickém kontextu (=Archivum Trebonense 15, 2020), Třeboň 2021, s. 100–116.
  50. Jan LHOTÁK, Několik poznámek k možnostem studia rozsahu vrchnostenského hospodaření českých královských měst v 18. století (sušický příklad), Historica Olomucensia, 53, 2017, č. 1, s. 161–174.
  51. Jan LHOTÁK, Organizace poddanské kontribuce v Čechách a její písemnosti v 18. a první polovině 19. století, Archivní časopis 67, 2017, s. 177–207.
  52. Jan LHOTÁK, Slasti a strasti kontribučního úředníka. Vymezení a socio-ekonomická pozice daňových výběrčích v 18. a prvé polovině 19. století, Folia Historica Bohemica 34, 2019, s. 23–77.
  53. Jan LHOTÁK, Šacuňky a jejich pozice v daňovém systému raně novověkých královských měst (příspěvek ke způsobu rozvrhování kontribuce v královských městech) (v tisku).
  54. Katrin LIEBELT, Die Sozialstruktur der Residenzstadt Arnsberg im 17. Jahrhundert, Dortmund 1996.
  55. Clemens Graf von LOOZ-CORSWAREM, Das Finanzwesen der Stadt Köln im 18. Jahrhundert. Beitrag zur erwaltungsgeschichte einer Reichsstadt, Köln 1978.
  56. Bořivoj LŮŽEK, Okresní archiv v Lounech. Průvodce po fondech a sbírkách, Praha 1956.
  57. Marie MACKOVÁ, Lanškroun ve světle Josefínského katastru, Sborník prací východočeských archivů 13, 2009, s. 163–180.
  58. Marie MACKOVÁ, Pardubice v době Josefínského katastru (1785), Východočeský sborník historický 3, 1993, s. 109–114.
  59. František MAŠEK, Pozemkový katastr. Soupis, popis a geometrické zobrazení pozemků ČSR, Praha 1948.
  60. Petr MAŤA, „Unerträgliche Praegravation“. Steuererhebung und Militärfinanzierung im Königreich Böhmen vom Dreißigjährigen Krieg bis zum Regierungsantritt Maria Theresias, in: Peter Rauscher (Hrsg.), Kriegführung und Staatsfinanzen. Die Habsburgermonarchie und das Heilige Römische Reich vom Dreißigjährigen Krieg bis zum Ende des habsburgischen Kaisertums 1740, Münster 2010, s. 139–185.
  61. Franz MATHIS, Zur Bevölkerungsstruktur österreichischer Städte im 17. Jahrhundert, München–Wien 1977.
  62. Hans MAUERSBERG, Die Wirtschaft und Gesellschaft Fuldas in neuerer Zeit. Eine städtegeschichtliche Studie, Göttingen 1969.
  63. Alois MÍKA, Řemesla a obchod v českých městech ve světle tereziánského katastru, Pražský sborník historický 11, 1978, s. 104–138.
  64. Siegfried MÜLLER, Kontinuität und Wandel innerhalb der politischen Elite Hannovers im 17. Jahrhundert, in: Kersten Krüger (Hrsg.), Europäische Städte im Zeitalter des Barock. Gestalt – Kultur – Sozialgefüge, Köln – Wien 1988, s. 223–269.
  65. Vladimír Jakub MRVÍK, Socio-ekonomická a topografická analýza barokních Čelákovic, Studie a zprávy. Historický sborník pražského okolí 7, 2019, s. 9–24.
  66. Jaroslav NOVOTNÝ, Moravský berní systém v století XVII. Příspěvek k hospodářským dějinám země, Časopis Matice moravské 58, 1934, s. 145–286.
  67. Jaroslav NOVOTNÝ, Moravský berní systém v století XVIII. Příspěvek k hospodářským dějinám země, Časopis Matice moravské 59, 1935, s. 67–141, 321–324.
  68. Robert R. NOVOTNÝ, Josefinský katastr pro město Turnov, Archivum Paradisi Bohemici 1, 2003, s. 217–385.
  69. Jan OLEJNÍK, Strakonice ve světle Berní ruly a Tereziánského katastru, in: Strakonice. Vlastivědný sborník. Díl 1., Kapitoly z historie, Strakonice 2002 s. 87–104.
  70. Josef PAUSER – Martin SCHEUTZ – Thomas WINKELBAUER (HG.), Quellenkunde der Habsburgermonarchie (16.–18. Jahrhundert). Ein exemplarisches Handbuch, Wien 2004 (= Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung; Ergänzungsband 44).
  71. Josef PEKAŘ, České katastry 1654–1789. Se zvláštním zřetelem k dějinám hospodářským a ústavním, Praha 1932.
  72. Otto PLACHT, České daně 1517–1652, Praha 1924.
  73. Andrea PÜHRINGER, Contributionale, Oeconomicum und Politicum. Die Finanzen der landesfürstlichen Städte Nieder- und Oberösterreichs in der Frühneuzeit, Wien–München 2002.
  74. Bernd ROECK, Eine Stadt im Krieg und Frieden. Studien zur Geschichte der Reichsstadt Augsburg zwischen Kalenderstreit und Parität, I–II, Göttingen 1989.
  75. Kurt ROTHE, Das Finanzwesen der Reichsstadt Ulm im 18. Jahrhundert. Ein Beitrag zur Wirtschaftsgeschichte, Ulm 1991.
  76. František ROUBÍK, Ke vzniku josefského katastru v Čechách, Sborník historický 2, 1954, s. 140–185.
  77. Stephan Karl SANDER-FAES, Herrschaft, Steuern und Bürokratie nach dem Weißen Berg. Die Eggenberger Herrschaften und der Habsburgisch-Ständische Verwaltungsapparat (c. 1650–1720), Český časopis historický 120, 2022, s. 607–651.
  78. Stephan Karl SANDER-FAES, Staats-Desintegration in Praxis. Krieg, Kredit und Steuern in Böhmen unter Joseph I., Český časopis historický 117, 2019, s. 36–58.
  79. Tomáš STERNECK, K objektivitě berních přiznání z předbělohorské Moravy na příkladu královských měst v brněnském berním kraji, Folia Historica Bohemica 21, 2005, s. 83–110.
  80. Tomáš STERNECK, Město, válka, daně. Brno v moravském berním systému za dlouhé války s Vysokou Portou (1593–1606), Praha 2006.
  81. Tomáš STERNECK, Raně novověké bernictví v moderní historiografii (Rozhled po Evropě a ohlédnutí za domácími výzkumy), Český časopis historický 102, 2004, s. 574–608.
  82. Ludmila SULITKOVÁ, Ke kritice pramenů hromadné povahy k dějinám měst v 16. století (na příkladu Brna), Časopis Matice moravské 105, 1986, s. 288–304.
  83. Ludmila SULITKOVÁ, Městské úřední knihy z Archivu města Brna, 1343–1619. Úvodní svazek, Brno 1999.
  84. Ľudovít SZABÓ, Majetková diferenciace olomouckého obyvatelstva v polovině 16. století, in: Okresní archiv v Olomouci 1982, Olomouc 1983, s. 57–72.
  85. Ľudovít SZABÓ – Karel MÜLLER, Olomoucké rejstříky městské dávky v letech 1552–1620, in: Ľudovít Szabó (ed.), Pocta PaedDr. Jiřině Holinkové, CSc. Sborník příspěvků k problematice dějin předbělohorské Olomouce, Ostrava 1985, s. 31–41.
  86. Ľudovít SZABÓ, Sociální skladba olomoucké městské rady v letech 1524–1600, in: Okresní archív v Olomouci 1983, Olomouc 1984, s. 63–77.
  87. Valentin URFUS, K finanční pravomoci českého sněmu v druhé polovině 17. století, Právněhistorické studie 15, 1971, s. 95–114.
  88. Jindřich VANČURA, Dějiny někdejšího král. města Klatov. Díl II/1, Klatovy 1930–1932.
  89. Jindřich VANČURA, Dějiny někdejšího král. města Klatov. Díl II/2, Klatovy 1933–1936.
  90. Hana VOBRÁTILKOVÁ, Domy Starého Města pražského a jejich majitelé v berních pramenech barokní doby, Pražský sborník historický 41, 2013, s. 35–152.
  91. Hana VOBRÁTILKOVÁ, Měšťanské rezidence na Starém Městě pražském ve světle vizitačního protokolu Tereziánského katastru, in: Život pražských paláců. Šlechtické paláce jako součást městského organismu od středověku na práh moderní doby, Praha 2009 s. 535–547.
  92. Udo WAGNER, Die Meiereirechnungen der Stadt Saarbrücken im 17. und 18. Jahrhundert. in: Klaus Gerteis (Hrsg.), Stadt und frühmoderner Staat. Beiträge zur städtischen Finanzgeschichte von Luxemburg, Lunéville, Mainz, Saarbrücken und Trier im 17. und 18. Jahrhundert, Trier 1994, s. 345–415.
  93. Adolf ZEMAN, Hospodářská a sociální skladba Plzně na počátku XVIII. století, Plzeň 1955.
  94. Jiří ZYKMUND, Plzeň ve světle Josefského katastru (Území Plzně v roce 1965), Minulostí Západočeského kraje 6, 1968, s. 277–301.