No. 32 (2023): Economic History of the Early Modern Period at the 12th Congress of Czech Historians
Studies

The commissioning of architectural and artistic work in the early modern period. Between economic history and the history of art

pdf (Čeština)
  • Tomáš Knoz
Tomáš Knoz
Masaryk University
DOI: https://doi.org/10.46585/th.2023.32.04

Published 2023-07-13

Keywords

  • economic history,
  • art history,
  • early modern period,
  • architecture,
  • artwork,
  • commission,
  • contract
    • ...More
    Less

How to Cite

Knoz, T. (2023). The commissioning of architectural and artistic work in the early modern period. Between economic history and the history of art. Theatrum Historiae, (32), 71–89. https://doi.org/10.46585/th.2023.32.04

Copyright (c) 2023 Tomáš Knoz

Creative Commons License

This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License.

Crossref
Scopus
Google Scholar
Europe PMC

Abstract

Neither economic history nor art history can exist today without a consistent interdisciplinary and transdisciplinary approach. Historians of social and economic history must take into account in their research that the commissioning of an architectural or artistic work (not only) in the early modern period is not merely one type of economic investment, but that it represents a distinctive type of human action characterized by its artistic and spiritual value. Art historians, when studying the sources accompanying the commissioning of architectural works, must take note that, on the basis of the same principles, works that are usually perceived as non-art were commissioned in the early modern domain. Interdisciplinary and transdisciplinary research of this type cannot do without the interconnection of economic, social and legal history from the position of historical science, and from the position of art history, the interconnection of art history, cultural history and the history of lifestyle cannot be omitted.

pdf (Čeština)

Downloads

Download data is not yet available.

References

  1. Archiv města Brna, Kniha testamentů (rkp. č. 51, např. Testament Franceska Canevale, 1599–1619, fol. 314r–315v; testament Antona Parise).
  2. LIECHTENSTEIN. The Princely Collections. Hausarchiv Liechtenstein, Familienarchiv, kart. 501 (Karl Eusebius von Liechtenstein, Manuskripte, Instruktion über Gebau, Instruktion über Gestette, Instruktion für Jäger).
  3. LIECHTENSTEIN. The Princely Collections, Hausarchiv Liechtenstein, Herrschaften, kart. H 2723 (Vertrag Johann Schembera von Boskowitz mit Pietro Gabri, 1575).
  4. Moravský zemský archiv, G 2, Nová sbírka, inv. č. 472/4 (Smlouva Karla staršího ze Žerotína se štukatérem Hansem Falckem, 1618).
  5. Moravský zemský archiv, G 10, Sbírka rukopisů, č. 755 (Karel st. ze Žerotína Ondřeji Číhalovi, úředníku na Rosicích, Ohledně práce tesařů a zedníků, 1621, prosinec 18., fol. 14; 1621, prosinec 19., fol. 14-14v; O práci štukatéra v Rosicích a zaplacení jeho práce, 1621, říjen 21; Ohledně práce tesařů a zedníků 1621, prosinec 2).
  6. Zemský archiv Opava, Velkostatek Fulnek, 1932, XIX 7b (Řezané cedule o zadání panských prací, Smlouva Jana staršího Skrbenského).
  7. Jacob ANGERMUNT A BRUCK, Emblemata politica, Colonia 1618.
  8. Jana ANTOŠOVÁ, Jan Jiří Etgens. Kostel sv. Janů v Brně, Vranov u Brna, Czenstochovská kaple v Brně- Zábrdovicích. Brněnská díla v autorově tvorbě. Diplomová práce, Seminář dějin umění FF MU, Brno 2009.
  9. Hans-Joachim BÖTTCHER, Historische Grabdenkmale und ihre Inschriften in der Dübener Heide. AMF. Nr. 165, August 2005, s. 64–65.
  10. Fernand BRAUDEL, Civilisation matérielle, économie et capitalisme, XV–XVIIIesiècle (trois tomes), Paris 1979.
  11. Fernand BRAUDEL, La Méditerranée et le monde méditerranéen à l‘époque de Philippe II, Paris 1949.
  12. Fernand BRAUDEL, Le Modèle italien, Paris 1989.
  13. Vladimír BURIAN, Vývoj náboženských poměrů v Brně 1570–1618, Brno 1948.
  14. Václav ČERNÝ, Hospodářské instrukce. Přehled zemědělských dějin v době patrimonijního velkostatku v 15.–19. století, Praha 1930.
  15. Petr FIDLER, Über den Quellencharakter der frühneuzeitlichen Architektur, in: Josef Pauser – Martin Scheutz – Thomas Winkelbauer (eds.), Quellenkunde der Habsburgermonarchie (16.–18. Jahrhundert). Ein exemplarisches Handbuch, Wien – München 2004, s. 952–970.
  16. Victor FLEISCHER, Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler (1611–1684), Leipzig 1910.
  17. Franz Philipp FLORIN, Oeconomus prudens et legalis; oder, allgemeiner klug und rechtsverständiger Haus-Vater, mit rechtlichen Anmerkunhen […] bestehend in neun Bücher […], Nürnberg 1702.
  18. Carlo GINZBURG, Pierovo tajemství. Piero della Francesca, malíř rané renesance, Praha 2020.
  19. Jiří HANÁČEK, Brněnské náhrobky a portály. III., in: Brněnská heraldická ročenka, Brno 1979, fol. 20–21.
  20. Herbert HAUPT (ed.), Fürst Karl I. von Liechtenstein, Oberhofmeister Kaiser Rudolfs II. und Vizekönig von Böhmen. Hofstaat und Sammeltätigkeit. Edition der Quellen, Wien – Köln – Graz 1983.
  21. Herbert HAUPT (ed.), Von der Leidenschaft zum Schönen. Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein (1611–1684), 1–2, Wien – Graz 1998.
  22. Peter CHLUMECKY (ed.), Des Rathherrns und Apothekers Georg Ludwig Chronik von Brünn (1555–1604), in: Christian D‘Elvert (ed.), Mährische und schlesische Chroniken, 1. Bd, Brünn 1861.
  23. Jiří JIRÁSEK, Urbáře jako pramen pro poznání předbělohorské vesnice, Sborník Matice moravské 79, 1960, s. 112–128.
  24. Hana JORDÁNKOVÁ – Ludmila SULITKOVÁ, Etnická příslušnost a jazyková komunikace obyvatel Brna v raném novověku, Documenta Pragensia 19, 2001, s. 37–57.
  25. Hermann KELLENBENZ, Deutsche Wirtschaftsgeschichte, I, Von den Anfängen bis zum Ende des 18. Jahrhunderts, München 1977.
  26. Hermann KELLENBENZ, Die Methoden der Wirtschaftshistoriker, in: Kölner Vorträge zur Sozial- und Wirtschaftsgeschichte, Heft 22, Köln 1972.
  27. Tomáš KNOZ, K osudům moravských hradů, zámků a tvrzí v pobělohorských konfiskacích, Časopis Moravského muzea. Vědy společenské 77, 1992, s. 249–255.
  28. Tomáš KNOZ, Karel st. ze Žerotína. Stavebník a jeho stavitelé, Cour d’honneur. Hrady, zámky, paláce, 1998, č. 1, s. 19–23.
  29. Tomáš KNOZ, O perpetuu mobile a dlouhohořící olejové lampě. Zadání architektonického a uměleckého díla v rudolfínské době, in: Tereza Horáková – Veronika Řezníčková (eds.), Zadání, umělecká úloha a funkce v architektuře a ve výtvarném umění, Brno 2022, s. 55–79.
  30. Tomáš KNOZ, Zamyšlení nad rolí materiálu v architektuře raně novověkých zámků, in: Jana Gazdagová – Lenka Vrlíková (eds.), Materiál a materialita v architektuře v rámci Brněnské školy dějin umění, Brno 2021, s. 127–148.
  31. Tomáš KNOZ – Vladimír BŘEZINA, Šlechta, in: Tomáš Borovský – Bronislav Chocholáč – Pavel Pumpr (eds.), Peníze nervem společnosti. K finančním poměrům na Moravě od poloviny 14. do počátku 17. století, Brno 2007, s. 91–153.
  32. Tomáš KNOZ – Jiří LACH – Tomáš BOROVSKÝ a kol.: Kultura ve středoevropských dějinách. Rozprava mezi humanitními obory, Praha 2020.
  33. Michal KONEČNÝ – Zdeňka MICHALOVÁ, Zámek Bučovice, Kroměříž 2021.
  34. Andrzej KOZIEŁ, Malarstwo barokowe a Śląsku w społeczno-ekonomycznym i artystycznym kontekście, Wrocław 2017.
  35. Hans-Joachim KRAUSE, Die Schlosskapelle in Torgau, in: Harald Marx – Cecilie Hollberg (eds.), Glaube & Macht. Sachsen im Europa der Reformationszeit, 2, Sächsische Landesausstellung Torgau, Schloss Hartenfels 2004, Dresden 2004, s. 175–188.
  36. Jiří KROUPA, Architektonická úloha, objednavatelé a styl v Čechách a na Moravě doby barokní, in: Přednášky a besedy na 41. běhu Letní školy slovanských studií, Brno 2008, s. 127–128.
  37. Jiří KROUPA, Dějiny umění a historie v „době obrazů“, in: Tomáš Knoz – Jan Dvořák (eds.), IX. sjezd českých historiků. Pardubice 6.–8. září 2006, sv. 2, Historie v kontextu ostatních vědních disciplín, Brno 2008, s. 47–64.
  38. Jiří KROUPA, Umělci, objednavatelé a styl. Studie z dějin umění, Brno 2006.
  39. Jiří KROUPA, Umělecká úloha, objednavatelé a styl na Moravě doby barokní, in: Jiří Kroupa (ed.), V zrcadle stínů. Morava v době baroka. 1670–1790, Brno 2003, s. 37–77.
  40. Jiří KROUPA, Zadání, umělecká úloha a funkce, in: Tereza Horáková – Veronika Řezníčková (eds.), Zadání, umělecká úloha a funkce v architektuře a ve výtvarném umění, Brno 2022, s. 23–40.
  41. Petr KROUPA – Jiří L. BÍLÝ, Brněnští sochaři, zedníci a kameníci v letech 1570–1620, Brno 1987.
  42. Pavla KUBÍČKOVÁ, Náhrobníky v Brně 1500–1743. Bakalářská práce, FF MU, Brno 2002.
  43. Max LEWY, Schloss Hartenfels bei Torgau, Berlin 1908.
  44. Petr MAŤA, Svět české aristokracie (1500–1700), Praha 2004.
  45. Jaromír NEUMANN, Historie a dějiny uměni, Umění 8, 1960, s. 198–199.
  46. Walter OHLE, Die protestantischen Schlosskapellen der Renaissance in Deutschland. Im Anschluss an die Kapelle des Schlosses Hartenfals in Torgau, Stettin 1936.
  47. Josef PAUSER – Martin SCHEUTZ – Thomas WINKELBAUER (eds.), Quellenkunde der Habsburgermonarchie (16.–18. Jahrhundert). Ein exemplarisches Handbuch, Wien – München 2004.
  48. Friedrich POLLEROSS, Das frühneuzeitliche Bidnis als Quelle, in: Josef Pauser – Martin Scheutz – Thomas Winkelbauer (eds.), Quellenkunde der Habsburgermonarchie (16.–18. Jahrhundert). Ein exemplarisches Handbuch, Wien – München 2004, s. 1006–1030.
  49. Floridus RÖHRIG, Der heilige Leopold in der Kunst, in: Floridus Röhring – Gottfried Stangler (eds.), Der heilige Leopold. Landesfürst und Staatssymbol. Niderösterreichische Landesausstellung. Stift Klosterneuburg 30. März – 3. November 1985, Wien 1985, s. 92–104.
  50. Floridus RÖHRIG, Klosterneuburg, Wien 1972.
  51. Jiří SCHWARZ, Hospodářské dějiny a ekonomie, Acta Oeconomica Pragensia 13, 2005, s. 152–162.
  52. Fabian SLABÝ, K stavebním dějinám bučovského zámku, Vlastivědný věstník moravský 2, 1947, č. 6, s. 310–314.
  53. Lubomír SLAVÍČEK, „Sobě, umění, přátelům“. Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650–1939, Brno 2007.
  54. Ludmila SULITKOVÁ, Italové v Brně v předbělohorském období, in: Giorgio Cadorini, Cramârs. Furlánští a italští obchodníci v českých zemích, Praha 1999, s. 55–65.
  55. Miroslav ŠEPTÁK, Hospodářské dějiny v České republice na počátku 21. století, Slovanský přehled 94, 2008, s. 309–312.
  56. Jan TIRAY, Vlastivěda moravská. Dačický okres, Brno 1925.
  57. Josef VÁLKA, Hospodářská politika feudálního velkostatku, Praha 1962.
  58. Vít VLNAS, Tunel ražený ze dvou stran? Poznámky ke vzájemnému vztahu dějepisu umění a historiografie bez přívlastků, in: Tomáš Knoz – Jan Dvořák (eds.), IX. sjezd českých historiků. Pardubice 6.–8. září 2006, sv. 2, Historie v kontextu ostatních vědních disciplín, Brno 2008, s. 35–45.
  59. Renate VORPAHL, Krebs, Konrad (Kunz), in: Neue Deutsche Biographie (NDB), Band 12, Berlin 1980, s. 729 f.
  60. Thomas WINKELBAUER, Fürst und Fürstendiener. Gundaker von Liechtenstein, ein österreichischer Aristokrat des konfessionellen Zeitalters, Wien – München 1999.