No. 32 (2023): Economic History of the Early Modern Period at the 12th Congress of Czech Historians
Studies

Women in the background or as active landowner? The role of noblewomen in the management and administration of early modern estates

pdf (Čeština)
  • Marie Ryantová
Marie Ryantová
University of South Bohemia in České Budějovice
DOI: https://doi.org/10.46585/th.2023.32.02

Published 2023-07-13

Keywords

  • the manor of the early modern nobility,
  • manorial economy and management,
  • manorial administration,
  • Polyxena of Lobkovic,
  • Marie Magdaléna Trčková,
  • Zuzana Černínová,
  • Kateřina of Žerotín,
  • Sylvie Černínová
    • ...More
    Less

How to Cite

Ryantová, M. (2023). Women in the background or as active landowner? The role of noblewomen in the management and administration of early modern estates. Theatrum Historiae, (32), 31–48. https://doi.org/10.46585/th.2023.32.02

Copyright (c) 2023 Marie Ryantová

Creative Commons License

This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License.

Crossref
Scopus
Google Scholar
Europe PMC

Abstract

The contribution looks at the share of women in the economic activities and management of the manor of the early modern nobility, which became increasingly important with the increase in the activities and workload of their husbands. Simultaneously, the contribution raises the question of what being an active landowner meant.

pdf (Čeština)

Downloads

Download data is not yet available.

References

  1. Rodinný archiv Lobkovicové roudničtí.
  2. Státní oblastní archiv v Litoměřicích, fond Velkostatek Vysoký Chlumec, inv. č. 390.
  3. František DVORSKÝ (ed.), Listy paní Kateřiny z Žerotína, rozené z Valdštejna. I. Dopisy z roku 1631 a 1633, Praha 1894.
  4. František DVORSKÝ (ed.), Mateř a dcera Zuzany Černínové z Harasova. Listy Alžběty Homutovny z Cimburka a Elišky Myslíkovny z Chuděnic, Praha 1890.
  5. František DVORSKÝ (ed.), Staré písemné památky žen a dcer českých, Praha 1869.
  6. František DVORSKÝ (ed.), Zuzana Černínová z Harasova. Dopisy české šlechtičny z polovice 17. století, Praha 1886.
  7. Josef KALOUSEK (ed.), Řády selské a instrukce hospodářské 1350–1626, in: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XXII.–XXV., XXIX., Praha 1905, 1906, 1908, 1910, 1913.
  8. Petr KOPIČKA (ed.), Deníky roudnického hejtmana Blažeje Albína z Weisenberku z let 1611 a 1625, Praha 2003, s. lvii–lviii.
  9. Pavel MAREK (ed.), Svědectví o ztrátě starého světa. Manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna (Prameny k českým dějinám 16. – 18. století – Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI. – XVIII. illustrantia, řada B, sv. 1), České Budějovice 2005.
  10. Jaroslav PÁNEK (ed.), Václav Březan, Životy posledních Rožmberků II., Praha 1985.
  11. František TISCHER (ed.), Dopisy Sylvie hrab. Černínové, rozené Caretto-Millesimovy, s chotěm jejím Heřm. hrab. Černínem z Chudenic z let 1635–1651, Praha 1908.
  12. Doris AICHHOLZER, Briefe adeliger Frauen: Beziehungen und Bezugssysteme. Ein Projektbericht, Mitteilungen des Instituts für österreischische Geschichtsforschung 105, 1997, s. 477–483.
  13. Doris AICHHOLZER, Frauenbriefe aus drei Jahrhunderten – eine unerschöpfliche Quelle für die Mentalitäts- und Alltagsgeschichte (Projektbericht), Frühneuzeit-Info 8, 1997, Heft 1, s. 148–152.
  14. Doris AICHHOLZER, Klosterleid, Fehlgeburten und Türkengefahr. Das Themenspektrum in Briefen adeliger Frauen vom 16. bis zum 18. Jahrhundert, Wiener Geschichtsblätter 54, 1999, s. 116–132.
  15. Beatrix BASTL, Tugend, Liebe, Ehre. Die adelige Frau in der Frühen Neuzeit, Wien – Köln – Weimar 2000.
  16. Tomáš V. BÍLEK, Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. I.-II., Praha 1882–1883.
  17. Josef BLECHA, Účty a účetní materiál, in: Jindřich Šebánek – Alexander Húščava (eds.), Československá diplomatika I., Praha 1965, s. 384–431.
  18. Josef BOROVIČKA, Pád Želinského. Obsazení nejvyšších zemských úřadů v Čechách v letech 1597–1599, Český časopis historický 28, 1922, s. 277–304.
  19. Josef BOROVIČKA, Počátky kancleřování Zdeňka z Lobkovic. Diplomatický rozbor roudnických rukopisů, in: Sborník prací věnovaných prof. Dr. Gustavu Friedrichovi k 60. narozeninám, Praha 1931, s. 435–455.
  20. Václav BŮŽEK – Josef HRDLIČKA, Rodinný život posledních pánů z Hradce ve světle jejich korespondence, in: Václav Bůžek – Pavel Král (eds.), Poslední páni z Hradce, České Budějovice 1998 (Opera historica 6), s. 145–271.
  21. Václav BŮŽEK – Josef HRDLIČKA – Pavel KRÁL – Zdeněk VYBÍRAL, Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku, Praha – Litomyšl 2002.
  22. Jaroslav ČECHURA, Adelige Grundherren als Unternehmer. Zur Struktur südböhmischer Dominien vor 1620, Wien 2000.
  23. Jaroslav ČECHURA, Alena Roupovská – Polyxena Lobkovská: Poučná historie jednoho dluhu, Porta Bohemica. Sborník historických prací 3, 2005, s. 261–291.
  24. Jaroslav ČECHURA, Dominium Smiřických – protokapitalistický podnikatelský velkostatek předbělohorských Čech, Český časopis historický 90, 1992, č. 4, s. 507–536.
  25. Jaroslav ČECHURA, Die Gutswirtschaft des Adels in Böhmen in der Epoche vor der Schlacht am Weissen Berg, Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Länder. A Journal of History and Civilisation in East Central Europe München 36, 1995, č. 1, s. 1–18.
  26. Jaroslav ČECHURA, Hluboká za pánů z Hradce: vznik podnikatelského velkostatku, Sborník Národního muzea v Praze, řada A – Historie (Acta Musei Nationalis Pragae, Series A – Historia) 46, 1992, č. 1–4, s. 1–67.
  27. Jaroslav ČECHURA, Hospodaření posledních Smiřických, Časopis Národního muzea v Praze – řada historická 162, 1993, č. 3–4, s. 74–85.
  28. Jaroslav ČECHURA, Krizový management barokní ekonomiky? Panství Třeboň a Hluboká nad Vltavou za prvních Schwarzenberků (1660–1720), Praha 2019.
  29. Jaroslav ČECHURA, Libějovice – obilní továrna rožmberského dominia, Časopis Národního muzea – řada historická 166, 1997, č. 3–4, s. 93–117.
  30. Jaroslav ČECHURA, Systém hospodaření Pernštejnů v předbělohorských Čechách, in: Petr Vorel (ed.), Pernštejnové v českých dějinách. Sborník příspěvků z konference konané 8.–9. 9. 1993 v Pardubicích, Pardubice 1995, s. 77–90.
  31. Jaroslav ČECHURA, Šlechtický podnikatelský velkostatek v předbělohorských Čechách, in: Vědecká konference k 100. výročí narození Bedřicha Mendla, prvního profesora hospodářských dějin Univerzity Karlovy 1892–1992 (Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et Historica 4/1994), Praha 1997, s. 145–160.
  32. Jaroslav ČECHURA, Žena a peníze v zlomových časech: Anna Saloména Harantová-Černínová, Časopis Národního muzea – řada historická 174, 2005, č. 3–4, s. 150–190.
  33. Václav ČERNÝ, Hospodářské instrukce. Přehled zemědělských dějin v době patrimoniálního velkostatku v XV.–XIX. století, Praha 1930.
  34. Václav ČERNÝ, Začátky našich hospodářských účtů, Časopis Společnosti přátel starožitností 60, 1952, s. 121–133.
  35. Josef HANZAL, Hospodářské patrimoniální účty předbělohorského období, Sborník archivních prací 16, 1966, s. 397–419.
  36. František HRUBÝ, Marie Mandalena Trčková, roz. z Lobkovic, in: Karel Stloukal (ed.), Královny, kněžny a velké ženy české, Praha 1940, s. 258–263.
  37. Josef JANÁČEK, Ženy české renesance, Praha 19872.
  38. Jiřina JUNĚCOVÁ, Režijní velkostatek na sklonku feudalismu, in: Podíl Františka Kutnara a agrárního dějepisectví na formování obrazu české minulosti. Sborník referátů z vědecké konference, Semily 1998, s. 140–144.
  39. Zdeněk KALISTA, Zdeněk z Lobkovic, in: Čechové, kteří tvořili dějiny světa, Praha 1939, s. 69–82; Praha 1999, s. 59–69.
  40. Jaroslav KAŠPAR, Příspěvek k metodice zpracování peněžních vrchnostenských účtů ze 17. století, Zápisky Katedry československých dějin a archivního studia II, 1957, s. 33–50.
  41. Katrin KELLER, Hofdamen. Amtsträgerinnen im Wiener Hofstaat des 17. Jahrhunderts, Wien – Köln – Weimar 2005.
  42. Marie KOLDINSKÁ, Mezi střízlivostí a dramatičností: K literárním, psychohistorickým a filozofickým rovinám tvorby Josefa Janáčka, Kuděj: Časopis pro kulturní dějiny, 2003, roč. 5, č. 2, s. 83–101.
  43. Marie KOLDINSKÁ, Nepřítomné i všudypřítomné. Obraz žen ve šlechtických ego-dokumentech 16. a první poloviny 17. století, in: Milena Lenderová – Jiří Kubeš (eds.), Osobní deník a korespondence – snaha o prezentaci, autoreflexi nebo (proto)literární vyjádření? (Scientific Papers of the University of Pardubice, Series C, Faculty of Humanities, Supplement 9), Pardubice 2004, s. 9–20.
  44. Anděla KOZÁKOVÁ, Právní postavení ženy v českém právu zemském, Praha 1926.
  45. Brita-Julianne KRUSE, Witwen – Kulturgeschichte eines Standes in Spätmittelalter und Früher Neuzeit, Berlin – New York 2007.
  46. Josef KŘIVKA, Litomyšlský velkostatek za Pernštejnů. (Příspěvek k dějinám českého velkostatku v 16.–17. stol.), Praha 1959 (Rozpravy ČSAV, řada Společenské vědy, roč. 69, seš. 7).
  47. Milena LENDEROVÁ – Božena KOPIČKOVÁ – Jana BUREŠOVÁ – Eduard MAUR (eds.), Žena v českých zemích od středověku do 20. století, Praha 2009.
  48. Jan LHOTÁK, Město Sušice a jeho poddaní. K úloze a významu vrchnostenského hospodaření královských měst v raném novověku, Praha 2018.
  49. Pavel MAREK, Roudničtí Lobkovicové a pobělohorské konfiskace, Porta Bohemica. Sborník historických prací 3, 2005, s. 72–85.
  50. Petr MAŤA, Svět české aristokracie (1500–1700), Praha 2004.
  51. Eduard MIKUŠEK, Lobkovický účetní archiv, in: Acta Litomericensia 1984 (Sborník příspěvků k sedmdesátinám PhDr. Josefa Křivky, CSc.), Litoměřice 1984, s. 42–50.
  52. Eduard MIKUŠEK, Účetní systémy a metody na majetku roudnických Lobkoviců, Sborník archivních prací 36, 1986, s. 53–102.
  53. Jaroslav PÁNEK, Mezi dějinami historiografie a autorskou sebeprezentací (Josef Janáček v pojetí Marie Koldinské), Český časopis historický 102, 2004, s. 122–127.
  54. Marie RÉPASOVÁ, Hospodářské účty novohradského panství 1500–1620, Archivum Trebonense 4, 1976, s. 114–141.
  55. Marie RYANTOVÁ, Ladislav Popel z Lobkovic jako první president apelačního soudu, in: Petr Vorel (ed.), Stavovský odboj roku 1547 – první krize habsburské monarchie (Sborník příspěvků z vědecké konference konané v Pardubicích 29.–30. 9. 1997), Pardubice – Praha 1999, s. 185–204.
  56. Marie RYANTOVÁ, Lobkovicové a panství Kost, in: Karel Bílek (ed.), Modrá krev Sobotecka. Sborník k 520. výročí povýšení Sobotky na město 1498–2018, Sobotka 2018, s. 33–40.
  57. Marie RYANTOVÁ, Lobkowiczké panství Vysoký Chlumec, in: Vlastivědný sborník Kralupska – Lobkowiczký sešit, V/1–2, 1998, s. 51–59.
  58. Marie RYANTOVÁ, Nejstarší urbář panství Vysoký Chlumec z roku 1604, in: Seminář a jeho hosté. Sborník k šedesátým narozeninám doc. dr. Rostislava Nového, CSc., Praha 1992, s. 227–236.
  59. Marie RYANTOVÁ, Polyxena z Lobkovic. Obdivovaná i nenáviděná první dáma království, Praha 2016.
  60. Marie RYANTOVÁ, Polyxena z Lobkovic, rozená z Pernštejna, a její hospodářská činnost, in: Petr Vorel (ed.), Pernštejnové v českých dějinách. Sborník příspěvků z konference konané 8.–9. 9. 1993 v Pardubicích, Pardubice 1995, s. 105–114.
  61. Marie RYANTOVÁ, Projekt purkrabího Václava Zatočila na zvýšení výnosů lobkovického panství Vysoký Chlumec z roku 1646, Časopis Národního muzea – řada historická 163, 1994, s. 8–22.
  62. Marie RYANTOVÁ, Účty lobkovického panství Vysoký Chlumec ze 17. a počátku 18. století, Archivní časopis 73, 2023, č. 1, s. 42–56.
  63. Marie RYANTOVÁ, Vrchnostenské hospodaření na panství Vysoký Chlumec v 17. a na počátku 18. století. Příspěvek k dějinám českého velkostatku, České Budějovice 2014.
  64. Marie RYANTOVÁ, Wirtschafts- und Sozialpolitik auf der Familienherrschaft der Herren von Lobkowicz im 17. Jahrhundert (Vysoký Chlumec/Hochchlumetz in Mittelböhmen), in: Ronald G. Asch – Václav Bůžek – Volker Trugenberger (eds.), Adel in Südwestdeutschland und Böhmen 1450–1850, Stuttgart 2013, s. 171–187.
  65. Marie RYANTOVÁ, Život raně novověké šlechtičny v Českém království (Právní limity a skutečné možnosti), in: Tünde Lengyelová (ed.), Žena a právo. Právne a spoločenské postavenie žien v minulosti, Bratislava 2004, s. 106–117.
  66. Martina SCHATTKOWSKY (ed.), Witwenschaft in der Frühen Neuzeit. Fürstliche und adelige Witwen zwischen Fremd und Selbstbestimmung, Leizpig 2003.
  67. Markéta SKOŘEPOVÁ, Ovdovění a osiření ve venkovské společnosti. Panství Nový Rychnov (1785–1855), České Budějovice 2016.
  68. Milan SKŘIVÁNEK, Litomyšl 1259–2009, město kultury a vzdělávání, Litomyšl 2009.
  69. Aleš STEJSKAL, Nedoplatek a zpětná dotace – sociálněekonomické kategorie rožmberských velkostatků (1550–1611), Časopis Národního muzea – řada historická 164, 1995, s. 6–39
  70. Karel STLOUKAL, Česká kancelář dvorská 1599 – 1608. Pokus z moderní diplomatiky, Praha 1931.
  71. Karel STLOUKAL, Papežská politika a císařský dvůr pražský na předělu XVI. a XVII. věku, Praha 1925.
  72. Karel STLOUKAL, Polyxena z Lobkovic, roz. z Pernštejna, in: Karel Stloukal (ed.), Královny, kněžny a velké ženy české, Praha 1940, s. 264–272.
  73. Jiří SVOBODA, Obilní účty vrchnostenských panství z 18. století a způsob jejich zpracování, Zápisky Katedry československých dějin a archivního studia II, 1957, s. 17–20.
  74. Jaroslav ŠŮLA – Ondřej TIKOVSKÝ, Ve městě a na zámku. Dobrušští měšťané kontra opočenská vrchnost za třicetileté války, České Budějovice 2019.
  75. Aleš VALENTA, Bankrot Karla Kajetána Buquoye: geneze, průběh, důsledky, Jihočeský sborník historický 76, 2007, s. 58–96.
  76. Aleš VALENTA, Finanční a majetkové záležitosti Františka Václava Trauttmansdorfa v první třetině 18. století, Numismatické listy 61, č. 1, 2006, s. 11–22.
  77. Aleš VALENTA, Finanční poměry české šlechty ve druhé polovině 18. století. (Chlumečtí Kinští v letech 1740–1770), Hradec Králové 2006.
  78. Aleš VALENTA, Finanční poměry panství Litomyšl v polovině 18. století, Časopis Národního muzea – řada historická 172, č. 3–4, 2003, s. 151–166.
  79. Aleš VALENTA, Finanční ztráty chlumeckého panství v důsledku slezských válek (1740–1745), Východočeský sborník historický 9, 2000, s. 11–39.
  80. Aleš VALENTA, K finančním poměrům vrchlabských Morzinů v 18. století, Východočeský sborník historický 12, 2005, s. 129–140.
  81. Aleš VALENTA, Lesk a bída barokní aristokracie, České Budějovice 2011.
  82. Aleš VALENTA, Několik poznámek k ekonomice statku Kratonohy v 18. století, in: Vladimír Wolf et Opera Corcontica. Sborník příspěvků k šedesátinám Prof. PhDr. Vladimíra Wolfa, Hradec Králové 2002, s. 402–406.
  83. Aleš VALENTA, Soukromé účty jako pramen k analýze finančního hospodaření aristokracie v raném novověku. Pokladna Františka Václava Trauttmansdorffa v 1. polovině 18. století, Časopis Národního muzea – řada historická 176, č. 1–2, 2007, s. 59–88.
  84. Aleš VALENTA, Velkostatek Chlumec nad Cidlinou od konce 17. století do roku 1740, Východočeský sborník historický 11, 2002, s. 85–104.
  85. Aleš VALENTA, Věřitelem Habsburků. Heřman Jakub Černín za války o dědictví španělské, Jihočeský sborník historický 80, 2011, s. 23–51.
  86. Aleš VALENTA, Zur finanziellen Situation der aristokratischen Grossgrundbesitzer in Böhmen 1740–1800, in: Ivo Cerman – Luboš Velek (eds.), Adel und Wirtschaft. Lebensunterhalt der Adeligen in der Moderne, München 2009 s. 23–46.
  87. Marek VAŘEKA, Jan z Pernštejna 1561–1597. Hospodářský úpadek Pernštejnů, České Budějovice 2008.
  88. Marek VAŘEKA, Režijní velkostatek na předbělohorské Moravě, Prostějov 2018.
  89. Alice VELKOVÁ, Krutá vrchnost, ubozí poddaní? Proměny venkovské rodiny a společnosti v 18. a první polovině 19. století na příkladu západočeského panství Šťáhlavy, Praha 2009.
  90. Petr VOREL, Hofmistrovská instrukce Vratislava z Pernštejna z roku 1555, Východočeský sborník historický 6, 1997, s. 165–182.
  91. Petr VOREL, Chuť má veliká byla k kupování statků... Páni z Pernštejna na počátku raného novověku, Dějiny a současnost 34, 2012, č. 8, s. 32–35.
  92. Jan ŽUPANIČ – Michal FIALA – František STELLNER, Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, Praha 2001.