No. 32 (2023): Economic History of the Early Modern Period at the 12th Congress of Czech Historians
Studies

Centres, background, and periphery of the economic life of early modern society in the lands of the Czech Crown. On the meaning of early modern economic history

Václav Ledvinka
Jan Evangelista Purkyně University in Ústí nad Labem

Published 2023-07-13

Keywords

  • economic history,
  • early modern age,
  • interdisciplinarity,
  • suburban estates,
  • Košíře estate,
  • property description and valuation (taxa),
  • urbanisation,
  • territorial urban network,
  • berní rula (tax record),
  • Teresian cadastre,
  • Jindřichův Hradec
  • ...More
    Less

How to Cite

Ledvinka, V. (2023). Centres, background, and periphery of the economic life of early modern society in the lands of the Czech Crown. On the meaning of early modern economic history. Theatrum Historiae, (32), 11–30. https://doi.org/10.46585/th.2023.32.01

Abstract

The paper evaluates the representation of early modern economic history at the 12th congress of Czech historians in Ústí nad Labem in September 2022 and responds to opinions about the current decline of the discipline of economic history and its replacement by the “new” cultural history. It emphasises the continuing importance of classical economic history and the need to enrich it with new approaches, based on complexity, a comparative approach, and interdisciplinarity. Two historiographic probes demonstrating the meaning and significance of the study of territorial economic relations in the 16th and 17th centuries are presented. The first is a microhistorical insight into the management and function of the suburban estates of the Czech nobility in the immediate vicinity of the provincial capital, Prague, at the end of the 16th century, as can be observed through the example of the small manor of Košíř, owned in the years 1585–1597 by the lords of Hradec. The second probe shows the possibilities and benefits of analysing data from contemporary tax records and lists of serfdom duties and corvées for understanding the function and status of cities and towns in the South Bohemian domain of the lords of Hradec. It describes the structure of the urban network and the hierarchy of urban settlements in the 17th century, captures the original traces of war damage, and suggests the possibility of following the trends of early modern urbanisation in the territory of the former Bechyňsko region in a long wave from the end of the Thirty Years’ War to the beginning of industrialisation and the new “industrial” urbanisation in the 19th century.

Downloads

Download data is not yet available.

References

  1. Národní archiv, DZV 24, f. J8 (koupě Butovic); DZV 172, f. B14 (koupě Košíř); DZV 172, f. P1 (prodej Butovic).
  2. Státní oblastní archiv Třeboň – pracoviště Jindřichův Hradec, RA z Hradce, III A 6, kart. 55 (Koupě a prodej, resp. převod Butovic a Košíř; Taxa panství Košíře Registra k prodaji statku košířského, s jeho příslušenstvím, vše na groš míšenský počítajíc).
  3. Státní oblastní archiv Třeboň – pracoviště Jindřichův Hradec, RA z Hradce, III G 1, kart. 111; III H 1, kart. 112 (Účty panství Košíře-Butovice).
  4. Státní oblastní archiv Třeboň – pracoviště Jindřichův Hradec, RA Slavatů, inv. č. 184–186, kniha Urbář panství Telč 1582 27–29 (Urbáře panství Jindřichův Hradec z let 1613, 1652-1654, 1654).
  5. Státní oblastní archiv Třeboň – pracoviště Jindřichův Hradec, RA z Hradce, inv. č. 424, kniha 2 (Urbář panství Telč 1582).
  6. Berní rula 2. Popis Čech r. 1654, I–II, sest. Karel Doskočil, Praha 1953–1954.
  7. Berní rula 4-7, Kraj Bechyňský, I–III, zprac. Eva Čadková – Magda Zahradníková, Praha 2013–2017.
  8. Sněmy české, IX, Praha 1897.
  9. Tereziánský katastr český, 1–2, Rustikál, zprac. Aleš Chalupa – Marie Lišková – Jiří Nuhlíček – František Rajtoral, Praha 1964–1966.
  10. Wilhelm ABEL, Agrarkrisen und Agrarkonjunktur. Eine Geschichte der Land- und Ernährungswirtschaft Mitteleuropas seit dem hohen Mittelalter, Hamburg – Berlin 19662.
  11. Fernand BRAUDEL, Civilisation matérielle, économie et capitalisme XVe – XVIIIe siѐcle, I–III, Paris 1967–1979.
  12. Fernand BRAUDEL, Dynamika kapitalismu, Praha 1999.
  13. Fernand BRAUDEL, La dynamique du capitalisme, Paris 1985.
  14. Jaroslav ČECHURA, Krizový management barokní ekonomiky? Panství Třeboň a Hluboká nad Vltavou za prvních Schwarzenberků (1660–1720), Praha 2020.
  15. Jaroslav ČECHURA, Mikrosvěty jihočeského venkova: Bošilec 1600–1750. Tradiční společnost raného novověku v Čechách, Praha 2021.
  16. Jaroslav ČECHURA, Neklidné století. Třeboňsko v proměnách válečného věku (1590–1710), Praha 2021.
  17. Claude DIEBOLD – Jean-Luc DEMEULEMEESTER, Quo vadis? Jaká je budoucnost hospodářských dějin ve Francii? Zamyšlení a doporučení dvou ekonomů, Historica. Revue pro historii a příbuzné vědy 3, 2012, č. 2, s. 129–143.
  18. Josef GRULICH – Markéta SKOŘEPOVÁ, Rodinná kontinuita a venkovské hospodářství. Držba poddanských usedlostí v 17. až 19. století jako historiografický problém, Český časopis historický 113, 2015, s. 50–75.
  19. Jaroslav HONC (ed.), Hospodářské záznamy, zemědělská výroba a prodeje přebytků Jana Zákostelského v Lounech v r. 1553–1574, Prameny historie zemědělství a lesnictví 7, Praha 1968.
  20. Josef HRDLIČKA, Jak se ubránit před válkou? Snahy šlechticů o ochranu vrchnostenských měst za třicetileté války (Vilém Slavata a Jindřichův Hradec 1631–1633), Theatrum historiae 16, 2015, s. 61–76.
  21. František JÍLEK – Věra JÍLKOVÁ, Lásenice – historie selských gruntů a chalup, Jindřichův Hradec 2012.
  22. Witold KULA, Teoria ekonomiczna ustroju feudalnego, Warszawa 19832.
  23. Beat KÜMIN (ed.), The European World 1500–1800. An Introduction to Early Modern History, London 2009, 2014, 2018, 2023.
  24. Jacques LE GOFF, Marchands et Banquiers du Moyen Age, Paris 1956.
  25. Jacques LE GOFF, La bourse et la vie. Économie et religion au Moyen Age, Paris 1986.
  26. Jacques LE GOFF, Le Moyen Age et l´argent. Essai d´anthropologie historique, Paris 2010.
  27. Václav LEDVINKA, Dobové ocenění a realita příměstského hospodářství příslušníků nejvyšší aristokracie v okolí Prahy na sklonku 16. století, in: Vlast a rodný kraj v díle historika. Sborník prací žáků a přátel věnovaný prof. J. Petráňovi, ed. J. Pánek, Praha 2004, s. 285–304.
  28. Václav LEDVINKA, Dům pánů z Hradce pod Stupni (Příspěvek k poznání geneze a funkcí renesančního šlechtického paláce v Praze), Folia Historica Bohemica 10, 1986, s. 269–316.
  29. Václav LEDVINKA, Fenomén Jindřichův Hradec? K úloze a významu poddanských (vrchnostenských) měst a městeček v jihovýchodních Čechách v předindustriálním období, in: Propter amorem regionis suae usque ad summitatem scientiae. Věnováno Zdeňku Martínkovi k životnímu jubileu, (eds.) Pavel Holub a kol., Pelhřimov 2022, s. 105–113.
  30. Václav LEDVINKA, Feudální velkostatek a poddanská města v předbělohorských Čechách, in: Česká města v 16.–18. století. Praha 1991, s. 95–120.
  31. Václav LEDVINKA, Poddanská města a městečka na panstvích jihočeských Vítkovců v 16. a počátkem 17. století, in: Poddanská města v systému patrimoniální správy, Ústí nad Orlicí 1996, s. 173–183.
  32. Václav LEDVINKA, Rezidenční města pánů z Hradce v 16. a na počátku 17. století. (Poznámky ke vztahů šlechtického a měšťanského prostředí v epoše renesance.), in: Měšťané, šlechta a duchovenstvo v rezidenčních městech raného novověku (16.–18. století), Prostějov 1997, s. 119–134.
  33. Pavel MATLAS, Shovívavá vrchnost a neukáznění poddaní. Hranice trestní disciplinace poddaného obyvatelstva na panství Hluboká nad Vltavou v 17.–18. století, Praha 2011.
  34. Eduard MAUR, Wirtschaft, Sozialstruktur und Besitztranfer in frühneuzeitlichen gutherschaftlichen Gesellschaften in vergleichenden Perspektive: Ergebnisse des Projekts “Soziale Strukturen in Böhmen“, in: Markus Cerman – Hermann Zeitlhofer (eds.), Soziale Strukturen in Böhmen, Wien – München 2002, s. 262–285.
  35. Milan MYŠKA, Problémy a metody hospodářských dějin. Metodické problémy studia sekundárního sektoru, Ostrava 2010.
  36. Šárka NEKVAPIL JIRÁSKOVÁ, Protoindustriální společnost. Populační chování a životní strategie venkovského obyvatelstva severovýchodních Čech v 18. a 19. století, Pardubice 2019.
  37. Martin NODL, Potřebujeme sociální a hospodářské dějiny středověku?, Český časopis historický 120, 2022, č. 2, s. 424–425.
  38. Julius PAŽOUT, K dějinám statků dříve purkrabských, nyní zemských, Zprávy Zemského archivu království českého 1, 1906, s. 131–152.
  39. Josef PETRÁŇ, Poddaný lid v Čechách na prahu třicetileté války, Praha 1964, s. 70–81.
  40. Josef PETRÁŇ, Zemědělská výroba v Čechách v druhé polovině 16. a počátkem 17. století, AUC-Phil. et Hist.-Monographia 5, Praha 1963.
  41. Program 12. sjezdu českých historiků 20.–22. září 2022 v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 2022.
  42. Radek SOBĚHART – František STELLNER, Budoucnost hospodářských dějin na českých vysokých školách, Acta Oeconomica Pragensia 2011, s. 39–45.
  43. Sebastian STEINBACH, Einführung in die Wirtschaftsgeschichte, Band 3: Das Mittelalter, Stuttgart 2021.
  44. František TEPLÝ, Příspěvky k dějinám českého zemědělství, Praha 1926.
  45. Josef TLAPÁK, Z historie některých pražských předměstí na levém břehu Vltavy v období předbělohorském, Pražský sborník historický 3, 1966, s. 62–66.
  46. Jerzy TOPOLSKI, Narodziny kapitalizmu w Europie XIV–XVII wieku, Warszawa 1965.
  47. Josef VÁLKA, Závěr, in: Peníze nervem společnosti. K finančním poměrům na Moravě od poloviny 14. do počátku 17. století, eds. Tomáš Borovský a Bronislav Chocholáč ve spolupráci s Pavlem Pumprem, Brno 2007.