Methodological solutions of oral history and their application in research into Czech evangelical communities in Eastern and South-eastern Europe
Published 2022-12-15
Keywords
- expatriates,
- oral history,
- collective memory,
- ecclesiastical history,
- Evangelical Church
How to Cite
Copyright (c) 2022 Gabriela Krejčová Zavadilová
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License.
Abstract
This work deals with the Czech evangelical (reformed religion) communities in Eastern and Southeastern Europe which originated in the 19th century and at the beginning of the 20th for economic and social reasons. The founders of these communities either left the territory of Bohemia and Moravia for the fringes of the Habsburg monarchy (they started to appear abroad only after the creation of Czechoslovakia), or they left the post-White Mountain exiles’ settlements in today’s Poland and set up new villages by the process of what is termed secondary migration. These communities continue to function up to today and the Czech language is still a commonly used form of communication. The aim of this work is to capture the narration of the last members of these communities about the history of particular communities and the common motifs of their narrations across the communities. The factors which help to preserve the identities of these communities are also identified. The method of oral history and the biographical method are the main approaches employed in the research, and the final narrations are analysed and compared. Subsequently, the concepts of the collective memory are taken into consideration.
Downloads
References
- Národní archiv, fond Československý ústav zahraniční, kart. 12, inv. č. 50, fol. 20.
- Národní archiv, fond Československý ústav zahraniční, kart. 11, inv. č. 47, fol. 39.
- Ústřední archiv Českobratrské církve evangelické, České evangelické sbory v zahraničí, kart. XVIII 7, (Cesta vikáře Františka Nováka do Jugoslávie 1930, s. 6).
- Alexandr DRBAL, Češi na Ukrajině, Češi v cizině 12, 2004, s. 44–68.
- Desideriu GECSE, Historie českých komunit v Rumunsku, Praha 2013.
- Doubravka OLŠÁKOVÁ, Česká místa paměti mezi dědictvím a tradicí, Dějiny – teorie – kritika, 2012, č. 2, s. 262–277.
- Edita ŠTĚŘÍKOVÁ, Zelów: Česká exulantská obec v Polsku, Praha 2010.
- Edita ŠTĚŘÍKOVÁ, Země otců: Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, Praha 2005.
- Harald WELZER, Das Interview als Artefakt: Zur Kritik der Zeitzeugenforschung, in: Julia Obertreis (ed.), Oral History, Stuttgart 2012, s. 247–258.
- Jan ASSMANN, Kultura a paměť: Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku, Praha 2001.
- Jana NOSKOVÁ, Biografická metoda a metoda orální historie: Na příkladu výzkumu každodenního života v socialismu, Brno 2014.
- Ladislav JELÍNEK, Po stopách Českých Bratří v Zelově, Praha 1947.
- Lucie STORCHOVÁ a kol., Koncepty a dějiny: Proměny pojmů v současné historické vědě, Praha 2014.
- Michal PAVLÁSEK, Česká menšina v jihobanátské obci Veliké Srediště: Její počátky a etnické procesy, Národopisná revue Strážnice 20, 2010, č. 1, s. 3–19.
- Michal PAVLÁSEK, Clopodia česky zvaná Klopotín: Zapomenutá moravská kolonizace Banátu v multilokálním etnografickém bádání, Český lid 100, 2013, č. 2, s. 149–172.
- Michal PAVLÁSEK, Meziválečná krajanská péče jako "záchranná" akce: K utváření kolektivní identity českých evangelíků v jihovýchodní Evropě, Český lid 98, 2011, č. 2, s. 113–134.
- Michal PAVLÁSEK, Promýšlet Veliké Srediště: Etnologická brikoláž sociokulturních aspektů života krajanů v jižním Banátu, Brno 2013. Dizertační práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Ústav evropské etnologie.
- Michal PAVLÁSEK, S motykou a Pánem Bohem: Po stopách českých evangelíků ve Vojvodině, Brno 2015.
- Michal PAVLÁSEK, Z českých zemí do jihovýchodní Evropy: Případová studie překonávání diskontinuity, Národopisná revue Strážnice 28, 2018, č. 3, s. 171–183.
- Michal PAVLÁSEK, Z Moravy až do Velikého Srediště: etnografické podobenství o zapomenuté náboženské komunitě, Brno 2020.
- Miloš HAVELKA, Poznání – paměť – identita a několik obecnějších úvah, Dějiny – teorie – kritika, 2007, č. 2, s. 256–268.
- Miroslav VANĚK – Pavel MÜCKE – Hana PELIKÁNOVÁ, Naslouchat hlasům paměti: Teoretické a praktické aspekty orální historie, Praha 2007.
- Miroslav VANĚK, Orální historie ve výzkumu soudobých dějin, Praha 2004.
- Miroslav VANĚK, Orální historie: Metodické a "technické" postupy, Olomouc 2003.
- Pavel BARŠA, Paměť národa a vědění historie, in: Martina Poliaková – Jakub Raška – Václav Smyčka (eds.), Uzel na kapesníku: Vzpomínka a narativní konstrukce dějin, Praha 2014.
- Pavel BARŠA, Paměť a genocida: Úvahy o politice holocaustu, Praha 2011.
- Pavel MÜCKE – Martin BRYCHTA, Na hranicích mezi minulostí a přítomností: Současné perspektivy orální historie, Praha 2016.
- Radmila SLABÁKOVÁ, Mýtus šlechty u nás a v nás: Paměť a šlechta dvacátého století, Praha 2012.
- Radmila SLABÁKOVÁ, O paměti, historii, vědomí a nevědomí, Dějiny – Teorie – Kritika, 2007, č. 2, s. 232–255.
- Sandra KREISSLOVÁ, Konstrukce etnické identity a kolektivní paměti v biografických vyprávěních českých Němců: Na příkladu vzpomínek Němců na Chomutovsku, Praha 2013.
- Vjenceslav HEROUT, Náboženská otázka u chorvatských Čechů, in: Pavol Mačala – Pavel Marek – Jiří Hanuš (eds.), Církve 19. a 20. století ve slovenské a české historiografii, Brno 2010.
- Vladimír MÍČAN, Za chlebem vezdejším: Evangelisační návštěva československých osad evangelických v Rumunsku, Brno 1931.
- Zdeněk R. NEŠPOR, Modernizace českého evangelického prostředí: Případ svobodných církví, Český časopis historický 110, 2012, č. 1, s. 20-51.
- Zuzana KUBIŠOVÁ, Kolektivní paměť a národní identita, in: Nicolas Maslowski a kol. (edd.), Kolektivní paměť: K teoretickým otázkám, Praha 2014.