No. 37 (2025)
Studies

The Daily Life of Count Eduard Mensdorff-Pouilly’s Family during the War Years 1939–1945

pdf (Čeština)
  • Jan Koumar
Jan Koumar
Charles University
DOI: https://doi.org/10.46585/th.2025.37.05

Published 2025-12-17

Keywords

  • Mensdorff-Pouilly,
  • History of Aristocracy in the 20th Century,
  • Quotidian Life,
  • Protectorate of Bohemia and Moravia,
  • Collalto

How to Cite

Koumar, J. (2025). The Daily Life of Count Eduard Mensdorff-Pouilly’s Family during the War Years 1939–1945. Theatrum Historiae, (37), 127–144. https://doi.org/10.46585/th.2025.37.05

Copyright (c) 2025 Jan Koumar

Creative Commons License

This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License.

Crossref
Scopus
Google Scholar
Europe PMC

Abstract

The topic of this text is the quotidian life of an aristocratic family during the Second World War, that is, between 1939 and 1945. The head of the family was Eduard Mensdorff-Pouilly, the fourth son of Alfons Vladimir Mensdorff-Pouilly and the husband of Giselda, née Collalto e San Salvatore. His family of six children was heavily dependent on his father-in-law, Prince Manfred Collalto, whose financial and material support was necessary to maintain the family’s aristocratic living standards. The text details the family’s way of life during the war, including the upbringing of the children, their social circle, Eduard’s work, the family’s leisure activities, and finally the family’s escape from Czechoslovakia in 1945. Its description of quotidian life is based on Alfred Schütz’s concept of Umwelt and Mitwelt, two parts of an individual Lebenswelt, with particular attention being paid to the Umwelt.

pdf (Čeština)

Downloads

Download data is not yet available.

References

  1. Moravský zemský archiv Brno, F 16 Velkostatek Brtnice; G169 Rodinný archiv Collaltů; G 204 Rodinný archiv Blankensteinů; G 301 Rodinný archiv Dobřenských.
  2. Státní okresní archiv Jihlava, MNV Plandry.
  3. Soukromý archiv hraběnky Isabelly Collalto-de Croÿ San Salvatore, Giselda MENSDORFF-POUILLY, Erinnerungen.
  4. Rambaldo COLLALTO, Vita e Ricordi d‘un ottuagenario, Luglio 1988.
  5. Vladimír ČERVENKA, Velkostatek Nečtiny (1592) [1611]–1942, Inventář, Nepomuk 2017.
  6. Milan ČUMPL, Inventář zámku Plandry u Jihlavy, Diplomová práce, FF MUNI, Brno 1997
  7. Ina-Maria GREVERUS, Alltag und Alltagswelt: Problemfeld oder Spekulation im Wissenschaftsbetrieb?, Zeitschrift für Volkskunde 79, 1983, s. 1–14.
  8. Milan HLAVAČKA, Memoárová literatura, in: Jana Čechurová a kol. Základní problémy studia moderních a soudobých dějin, Praha 2014, s. 312–329.
  9. Dita JELÍNKOVÁ-HOMOLOVÁ – Zdeněk HAZDRA, Ve znamení tří deklarací. Šlechta v letech nacistického ohrožení československého státu, Praha 2014.
  10. Dita JELÍNKOVÁ-HOMOLOVÁ, Šlechta v proměnách. Osudy aristokracie v Československu v letech 1918–1948, Praha 2017.
  11. Felix JUETERBOCK, Die »Sympathie mit dem Tode« Thomas Manns Zauberberg zwischen Religion und Literatur, Zeitschrift für junge Religionswissenschaft 15, 2020.
  12. Jan KOUMAR, Emanuel Collalto e San Salvatore. Tři pohledy na život „posledního muže starého režimu v Rakousku“, Moderní dějiny 27, 2019, č. 2, s. 31–53.
  13. Jan KOUMAR, Myslivost a lov na statcích Collaltů v Československu 1918–1945, Prameny a Studie 69, 2021, s. 81–94.
  14. Jan KOUMAR, Quotidian Life of Aristocracy in the First Czechoslovak Republic. The Case of the House of Collalto e San Salvatore, West Bohemian Historical Review XII, 2022, č. 1, s. 19–45.
  15. Jan KOUMAR, Rodiště cihel Jestav. Osudy collaltovské cihelny v Okříškách 1922–1942, Vlastivědný sborník Vysočiny. Oddíl věd společenských XXI, 2021, s. 122–133.
  16. Milena LENDEROVÁ – Tomáš JIRÁNEK – Marie MACKOVÁ, Z dějin české každodennosti: Život v 19. století, Praha 2010.
  17. Thomas MANN, Kouzelný vrch, Praha 1975.
  18. Marie MICHLOVÁ, Protentokrát, aneb česká každodennost 1939–1945, Řiťka 2012.
  19. Marek NOHEJL, Lebenswelt a každodennost v sociologii Alfreda Schütze. Pojednání o východiscích fenomenologické sociologie, Praha 2001.
  20. Jana NOSKOVÁ, Biografická metoda a metoda orální historie na příkladu výzkumu každodenního života v socialismu, Praha 2014, s. 27–39.
  21. Renata PISKOVÁ a kol., Jihlava, Praha 2009.
  22. Petr SEDLÁK, Každodennost jako předmět a koncept dějepisného poznání, Soudobé dějiny 20, 2013, č. 1–2, s. 120–157.
  23. Bohumír SMUTNÝ, Depozita v Moravském zemském archívu v Brně do r. 1918, in: Kateřina Smutná – Ivan Šťarha (eds.), 155 let archivnictví v českých zemích: sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 155. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně ve dnech 31. května – 1. června 1994, Brno 1995, s. 51–70.
  24. Alfred SCHÜTZ, Der sinnhafte Aufbau der sozialen Welt, Frankfurt am Main 1981.
  25. Marek ŠPINKA – Jan HAVLÍČEK – Iveta ŠTOLHOFEROVÁ – Daniel FRYNTA (eds.), Etologie: mechanismy, ontogeneze, funkce a evoluce chování živočichů, Praha 2024.
  26. Radmila ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Šlechtic. Případ Huga Mensdorffa-Pouilly, in: Lukáš Fasora (ed.), Člověk na Moravě ve druhé polovině 20. století, Brno 2011, s. 13–37.
  27. Radmila ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Šlechtic-velkostatkář. Příklad Alfonse Vladimíra Mensdorff-Pouilly in: Lukáš Fasora – Jiří Malíř – Jiří Hanus (eds.), Člověk na Moravě v první polovině 20 století, Brno 2006, s. 13–27.
  28. Radmila ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Rodinné strategie šlechty. Mensdorffové-Pouilly v 19. století, Praha 2007.
  29. Milan VAŠÍČEK, Plandry Preitenhof. Ve znamení čápa, Plandry 2009.
  30. Jan VEČEŘA – Antonín ONDRÁČEK – Ota PEJCHAL, Kněžice, Kněžice 1994.
  31. Emanuel von WALDERDORFF, Geschichte der Familie Walderdorff, Horn 1973.
  32. Marie ZAORALOVÁ, Dějiny brtnického collaltovského archivu, Sborník archivních prací archivu ministerstva vnitra 1, 1969, s. 241–257.
  33. Marcela ZEMANOVÁ, „Kéž bych byl malířem“. František Thun mezi rodinou a uměním, Ústí nad Labem 2022.